Úvod

Vše o bójském i evropském mincovnictví Keltů

Úvod

Příspěvekod jkoran » ned 09. pro 2012 20:47:56

Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny 2. tisíciletí př. n. l.[1] (není tudíž pravdou, že postavili Stonehenge/Stonehenge se začal stavět v roce 1900 př. n. l.) a vznikli patrně splynutím několika předchozích kultur. Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím, nikdy však nevytvořili jednotný stát. Jejich největší rozkvět nastal mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. (laténská kultura). V 1. století př. n. l. podlehli Římanům a byli postupně asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska. Přijali křesťanství a vytvořili si na základě latinky vlastní písmo zvané ogham. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z keltské jazykové skupiny: velštinou, irštinou, skotskou gaelštinou a bretonštinou..
Informace o Keltech máme I z archeologických nálezů. Mnoho z nich bylo nalezeno i na území dnešní České republiky. Z nich se dnes dovídáme o dávné keltské kultuře a řemeslech, ale například i o platidle, kterým Keltům byly mince, takzvané duhovky.
Duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je nacházeli na polích většinou po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní nebo že se nalézají tam, kde se duha dotýká země. Tento zkrácený český název má svůj ekvivalent v mnohem delším, méně poetickém, avšak popisnějším německém Regenbogenschüsselchen = duhové mističky.

(Nejen) zlaté mince jsou významným druhem nálezů (registrovaný již v počátcích archeologického, či spíše vlastivědného bádání) pro poznání keltské společnosti. Vzhledem ke své hodnotě a funkci odrážejí její vnitřní vývoj i vnější styky, hospodářskou i technickou úroveň doby a citlivě reagují na historické události. Jejich užívání je jednou z nových znalostí, které Keltové přinesli do prostoru barbarika, tedy i na naše území. Keltové našich zemí přicházeli do styku a užívali nejčastěji makedonské statéry, které také nejstarší keltské mince napodobují. Postupem doby (opotřebováním razidel) však obraz na mincích hrubne a mění se; časem vůbec převažuje na ražbách vlastní keltský umělecký styl a mince jsou opatřovány novými svébytnými mincovními obrazy, dokonalými jak technickým provedením, tak uměleckým ztvárněním. Nejstarší keltské mince (ražené snad už na přelomu 4. a 3. století př. n. l.) byly ze zlata. Nejvyšší zlatá mincovní jednotka, statér o váze 8,6-8,4 g, napodobovala statéry makedonských panovníků Filipa II. (359 – 336 př. n. l.) a Alexandra III. Velikého (336 – 323 př. n. l.) s hlavou Pallas Athény na líci a stojící bohyní Niké na rubu. Tyto mince nebyly ještě užívány jako běžný směnný prostředek, pro svou vysokou hodnotu k tomu ani nebyly vhodné; měly funkci prestižní, užívaly se k placení klientů a jako dary – diplomatické a v oblasti kultu a náboženství. Dalším typem jsou statéry mající na rubu Athénu Alkis a napodobující tetradrachmy makedonského krále Filipa V. (221 – 179 př. n. l.); představují mladší fázi zlatých ražeb z 1. poloviny 2. století př. n. l. V této době, kdy vznikají oppida, s velkým rozvojem obchodu dochází i k velkému nárůstu mincovní produkce a mince ražené nejen ze zlata o téměř 100% ryzosti, ale i ze stříbra a jiných kovů pronikají daleko intenzivněji do směnných styků. Kromě zlatých statérů a stříbrných quinárů se razí i jejich menší nominální hodnoty – třetinky, osminky a čtyřiadvacetinky, tentokrát již především s mincovními obrazy, na nichž se uplatňují vlastní keltské výtvarné představy. Významnou skupinu tvoří mušlovité statéry, častým bývá obraz koně (někdy s jezdcem), kance, objevuje se kolečko s paprsky jako sluneční symbol, slunce s paprsky, stočený drak. Vedle četných nálezů zlatých a stříbrných ražeb se vyskytují i mince potinové a výjimkou nejsou ani falsa, mince s bronzovým jádrem plátovaným zlatem.
jkoran
 
Příspěvky: 2
Registrován: pát 30. lis 2012 19:13:58

Re: Úvod

Příspěvekod jkoran » stř 12. pro 2012 13:54:34

Prvni vlastovka v kategorii aukci Keltskych minci:
http://www.nume.cz/aukce/353
Obrázek
jkoran
 
Příspěvky: 2
Registrován: pát 30. lis 2012 19:13:58

Re: Úvod

Příspěvekod NUMEcz » sob 22. pro 2012 0:20:44

IMGP0014.JPG
IMGP0014.JPG (531.36 KiB) Zobrazeno 9262 krát

IMGP0013_vyrez.JPG
IMGP0013_vyrez.JPG (757.48 KiB) Zobrazeno 9262 krát
Uživatelský avatar
NUMEcz
 
Příspěvky: 153
Registrován: ned 02. pro 2012 12:09:24

Re: Úvod

Příspěvekod Šťástka » ned 23. pro 2012 17:50:58

Ta je krásná, předpokládám, že to je 1/8. Používal se tento motiv i na jiném nominálu?
Šťástka
 
Příspěvky: 8
Registrován: stř 12. pro 2012 11:22:34

Re: Úvod

Příspěvekod NUMEcz » stř 02. led 2013 20:21:25

Pro další nominály této řady byl zase jiný motiv ;)
Uživatelský avatar
NUMEcz
 
Příspěvky: 153
Registrován: ned 02. pro 2012 12:09:24

Re: Úvod

Příspěvekod Šťástka » čtv 03. led 2013 17:43:34

Děkuji za odpověď. Ptal jsem se proto, že u některých mincí se píše, že spodní kuličky jsou mimo mincovní plochu, ale vrchní paprsky vedou až k okraji mince. Potom by tedy razidlo muselo být podstatně větší, než plocha mince, v těchto případech 1/8? Proto jsem nevěděl, jestli se stejný motiv neobjevuje i na mincích větších průměrů, že by používali jedno razidlo. Hezký den. V.
Šťástka
 
Příspěvky: 8
Registrován: stř 12. pro 2012 11:22:34

Re: Úvod

Příspěvekod NUMEcz » stř 09. led 2013 11:04:26

Vzhledem k ruční výrobě razidel, je možná občas i výraznější odchylka průměru. Důležitá byla hmotnost ražené mince. Vámi popisované teoretické použití tohoto motivu u jiného nominálu mi není známo.
Uživatelský avatar
NUMEcz
 
Příspěvky: 153
Registrován: ned 02. pro 2012 12:09:24


Zpět na Antika – Keltové

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron